Příběh: Trojice Tentářských Rytířů
Upozornění!
O celém tomto příběhu Míra i všichni další hrdinové vědí a neměli nic proti tomu tento příběh zveřejnit, naopak se valné většině z nich líbil!
A ještě jedna maličkost: pokud si s tohoto příběhu chcete něco odnést, dočťete ho prosím do konce (jen tak se skvěle pobavíte).
Trojice Tentářských Rytířů
Bylo a stále ještě je!
V dávném středověku, kdy ten co měl koně byl boháč a ten co jezdil v zrzavém mitsubissi byl tabu, existovala trojice tentářských rytířů, která bojovala za prosazení Mc’Donaldu v Evropě.
Skládala se z odvážného a láskyplného Tomáše K. Hamánka narozeného v blízkosti dnešního Omsku. Na našem uzemí se začal oběvovat až od svých 14 let,ale s ostatními hrdiny se zná snad odjakživa!
Po Evropě jezdil na svém svalnatém černám koni pojmenovaném též po něm Hamánek a ve svém znaku jenž zdobil jeho plášť byla vyznačena velká dělová koule!
Druhým ze skupiny byl chrabrý Dawid K. Fidlička, jehož místem narození byla slavná Wodolka.I on jezdil na svém koni, jehož barva byla šedavá a oči temně černé, proto také nesl jméno Benda. Jeho štít i pláš nesly znak dvou udatných krysích zubů.
No a třetí a nejvýznamnější z naší trojice byl Míra Vampír narozen v Krnově. Byl velmi mohutný (ne však oběmný) a jeho vlasy mu nepokojně vlály ve vzduchu.
Jeho kůň (respektive klisna) Clárka Bambulka byla čistě bílá a Míra jí občas přezdíval Mitsubissi. Byl jasně jmenován doživotním vůdcem této skupiny a byl naprosto ctižádostivý.
Znakem jenž zdobil jeho plášť,meč i štít byla pyramida ze zadu osvětlována zářivým sluncem.
TAK TO BYLO NĚCO O NAŠICH HRDINECH A TEŤ K JEJICH PŘÍBĚHU:
Bylo 14.Dubna a nad mohutným hradem v němž pánové i se svými rodinami žili, právě vycházelo slunce,ve stájích řechtali desítky koní, služebné právě začínali šlechtickým rodinám připravovat snídani a peřiny panů a paní se začaly postupně odkrévat a záclony rozhrnovat. K osmimístnému stolu jako první zasedla vždy čilá a svěží žena pana Hamánka paní Blábuška Bušičová z vyšších řad Barbarů. Hned vedle ní usedl její koloušek Tomáš a políbil ji na tvář se slovy ,, dnes jsi opravdu okouzlující“ a přitom si položil ubrousek na klín. Další z žen panovnic ke stolu usedla paní Clárka Vampírová (přijala příjmení po muži) a všechny pozdravila ,,dobré ráno, Míra za okamžik dorazí“ a také zasedla. No a za okamžik dorazil i námi zmiňovaný Míra, políbil Clárku vášnivě na ucho, usedl a již nedočkavě poklepával nožem o stůl. A v tu ránu se po celém hradé rozlehl mohutný řev a do dveří vtrhla sestra pana Hamánka, mladá slečna Anny Hamáčková. Z dusotem a pokřiky usedla ke stolu a aniž by čekala na ostatní, pustila se do jídla.
Čekali ještě pár dalších minut a pak se dočkali příchodu obou sester Míri Vampíra. Míra si je často pletl a to z důvodu jejich nesmírné podoby i když starší Suzan měla vlasy tmavší a oči zelenohnědé na rozdíl od modrooké Karolain. Míra je obě nadevše miloval a splnil by jim první poslední a zvlášť ta starší na něj měla obrovský vliv. Když zasedli čekalo se již na poslední ho z očekávaných a tím byl Dawid. Potají (teda všichni o tom věděli) miloval obě sestry Mírovi ale ony ho nechtěly z toho důvodu že Suzan byla již delší dobu zasnoubena s jedním s vévodů a Karolain též s blýzkým hrabětem.
Jako vždy dorazil s hlavou sklopeno a velkými kruhy pod očima. Všichni moc dobře věděli že jeho život je asi nejméně naplněn ze všech přítomných a to díky nezájmu žen o něho samotného.
Hnedle-knedle jak Dawid usedl pustil se jako první do jídla Míra a začal hltavě pojídat (to bylo tipické a proto mu to taky nikdo nezazlíval).
Po této nepochybně skvělé snídani se dámy vydali do zahrad individuálně vyšívat,číst nebo jen tak posedávat a pánové se odebrali do jedné z nějvětších komnat střádat své plány.Vůdce celé jejich skupiny Míra (jemuž také z valné většiny patřil celý hrad) k nim promluvil ,,pánové jak jistě víte je potřeba vyjet do bitvy a to nejpozději do měsíce a také jistě víte že je v této bitvě potřeba porazit jednoho s posledních odpůrců Mc’Donaldu v Evropě.“ Po této větě všichni tři spřádali ještě dlouhé hodiny (skoro do večera) své plány a bavili se.Poté se odebrali ke svým paním aby je mohli doprovodit do loží a oni si mohli ještě cvaknout rumem.Jediný Dawid se nezůčastnil a místo toho se odebral na toaletu z důvodu potíží s prostatou.Večer trval ještě dlouhé hodiny než nad celám hradem konečně zavládla opět tma a ticho.
Po tomto dni byla ještě spousta takových,ale všichni moc dobře věděli že se neodvratně blíží ten den 15:května kdy všichni pánové odjedou i se svými mohutnými vojsky a své sestry a paní nechají dlouhou dobu samotné.I tak přemýšlel Míra 14.května za večera,popíjel víno i rum a psal jednu ze svých kronik.Věděl co ho zítra čeká a tak nechtěl moc dlouho ponocovat a vyzýván svou ženou Clárkou nakonec ulehl a snažil se usnout.
To Dawid byl toho večera před očekávaným výjezdem, myšlenkami někde úplně jinde a stále více ho trýznilo pomyšlení na to že to bude právě on s kým se zítra nebude loučit žádná z dívek ani žen.A jak se tak dlouhé hodiny trápil pořád víc a víc,vypil snad několik sudů vína nežli to v něm prasklo.
S hlavou poblázněnou,s bolestí ohledně prostaty a nevědíc co dělá se vydal dlouhou a širokou chodbou v níž se nacházely všechny panské ložnice.Přesně věděl kde a za jakými dveřmi se nacházejí obě lůžka Mírových sester,byla to největší ložnice v celém hradě a Míra jí svým sestrám věnoval jako důkaz nejvyšší bratrské lásky.
Dawid se pokusil dveře ložnice otevřít,ale když zjistil že jsou zamčená začal na ně horlivě bušit! V tom okamžiku se Míra vzbudil a uslyšel střídavé bušení na jednu z nedalekých ložnic a křik obou svých sester. Nemeškal! Vyrazil ze své ložnice! A aniž by uvažoval nad jakýmkoliv zjištěním identity pachatele,vrazil tomu kdo obtěžoval jeho dvě sestry takovou pěstí že Dawid okamžitě lehl k zemi a omdlel.V tu chvíli se dveře ložnice otevřeli a obě sestry svému bratrovi poděkovaly a políbily ho na tvář.Když se za nedlouho přišlo na to že ten kdo způsobil tento rozruch byl Dawid,ještě tu noc si s ním Mirdásek promluvil a příští den bylo vše v pořádku.
Nastal 15.květen a oči všech dívek i žen se zalily slzami.Míra, Tomáš i Dawid s tisícemi svými vojáky vyrazili do boje a bohužel se stato to čeho se Dawid obával! Prostě a jednoduše se nenašlo žádné srdíčko, které by za něj uronilo kapku slzy. A tak ženy sledovaly jak jejich blízcí a kopí jejich blízkých mizí za mohutnými kopci a žalem odhazovaly kapesníky.
Ubíhaly dlouhé dny plné nářku,nepochopení a nudy(njn,chlapy jsou holt k životu zapotřebí!) než se konečně dva měsíce po odjezdu mužů stalo něco zajímavého.
Slavný hrad totiš navštívila stará babka kořenářka jménem Pokorniška, která sebou vlekla starého a šedého osla. Šlechtičny jí i s oslem přijaly a nechaly se poučit o zvláštních kouzelných a omamných mastech všeho druhu.
,,Proč sebou vlečeš toho osla?“ zeptala se paní Clárka kořenářky.
,,Své masti, lektvary a kouzla předvádím právě na něm“ odpověděla stařena a pokračovala ,,milé dámy ráda bych vám teď předvedla jedno ze svých nejvzácnějších a nejučinějších kouzel, které váš obličej rázem promění v krásnější!“
Potřela oslův obličej jednou ze svých mastí, která měla světle zelenou až nabledlou barvu a čekala co se stane.Z oslových tváří se pomalu ,ale jistě začal tvarovat jiný,lidský obličej.Nejprve jen oči a uši, ale když bylo na oslovu obličeji hotové to co mělo, všichni moc dobře poznali že tam kde měl vyrůst hezký obličej vyrostl gzicht někoho koho všichni moc dobře znali.Míry! ,,Že by byl můj manžel až tak krásný?“ pomyslela si Clárka Vampírová a v tom stařena vykřikla ,,ach,ouvej to se nepovedlo“ a potřela jeho obličej znovu a vše bylo rázem tak jako dřív,i osel si oddychnul!
Po odchodu Pokornišky se rozlehl po celém hradě mohutný smích,jehož oslavy, radost a pobavení pokračovaly dlouho do noci až do ranních hodin a slečny alespoň na nějaký čas zapomněly na smutek a žal. Dlouhé hodiny vedly debaty o jejich bratrech a mužích než se konečně unavily a skácely se do loží.
A tak jim někdy vesele a někdy smutně dny a večery ubíhaly než asi po roce odchodu jejich zastánců Mc’Donaldu je slečna Clárka konečně jako první spatřila.
Byl 21.březen po roce bojů když Mírova žena Clárka i se svým synáčkem (teprve půlročním) Danielem Duchem posedávala na obrovské terase na jedné z věží hradu a v tom spatřila obrovské hrnoucí se vojsko přes kopce a v jejich středu jasně vlála červená obrovská vlajka na níž byl žlutý nápis Mc’Donalds.
Clárka tak zkoprněla že svého synáčka málem upustila, ale ovládla se,pevně jej stiskla,předala kojné a začala hystericky pobíhat po celém hradě a přitom vykřikovala ,, Jsou tu, jsou tu! Mc’Donads se vrátil!“
V tu ránu všechna děvčata vyběhla před hrad a nevěříc svým očím uviděla obrovská vojska a v jejich čele jely černý,bílý a šedý kůň a jejich pochod stále zrychloval a zrychloval když se náhle zastavil a pánové začali seskakovat s koní a s pokřikem a slzami v očích běžet ke svým paním. Tomáš si vyhodil svoji sestru na ramena a s Blábuškou se horlivě políbil. Míra objal obě své sestry a málem vší emociálností svalil Clárku na zem. A když mu ta oznámila že nahoře ne něj čeká jeho prvorozený syn Daník, skácel se štěstím a radostí k zemi a z kapsy mu vypadl malý dárek s věnováním pro Clárku, v němž byl malý prstýnek zdoben ještě menší umělou napodobeninou hamburgru. Plní emocí se potom všichni vydali do hradeb a společně oslavovali svůj šťastný návrat .
Dlouhé noci pak ještě slavili a radovali se . Na paní Blábušku čekalo ale ještě jedno překvapení a tím byla mladá paní Kika Kiková, kterou Míra přivezl jako chudinku ztracenou v bojích až na hrad.Okamžitě si s Blábuškou padly do oka a zůstaly navždy spolu.
No a jak to s nimi dopadlo?
Dawid si sice nikoho nenašel, ale Suzan mu zavolala starou kořenářku Pokornišku i jejího osla Milana , která mu vyléčila prostatu a nakonec se do sebe i přes šerednost obou zamilovali a zůstali spolu.
Anny nic zvláštního nepotkalo, ale kdo ví jak to dopadne s ní a Mírovým bratrem Petrem, který se k němu v bitvách připojil a vrátil ses ním na hrad.
Karolain nakonec zrušila své zasnoubení s hrabětem a nemohla se rozhodnout jestli navěky opustit chlapce a odejít do kláštera nebo jestli to má zkusit ještě jednou s někým jiným!
Suzan se provdala za vévodu s nímž byla zasnoubena a přestěhovala se na nedaleký( pro jistotu nedaleký) hrad, kdyby se Mírovi stýskalo a tam i zůstala.
Kika zůstala navždy s Blábuškou a pomáhala jí vychovávat její děti,které se jí zanedlouho narodily.
Blábuška a Tomáš spolu také zůstali a zanedlouho se také mohli radovat z prvorozeného syna Tomáše Květáka a dcery Denisky Kužminky.
No a jak to dopadlo s našimi hlavními hrdiny Clárkou a Mírou?
Tak ti spolu zůstali také a po jejich synáčkovi Daníkovi je čekalo ještě další dítě jménem Kritína a pak byla už Clárka naštěstí neplodná!
A to že si dnes můžeme kdykoli dát hamburger a ba i cheseburger je zásluhou naší odvážné trojice která za toto právo málem položila své vlastní životy.
A tak bůh je ochraňuj až do skončení tohoto potravního řetězce!
njn
(Braska, 17. 9. 2009 20:23)